Čtvrtek 14. Října Kaňon Buller a Nelson Lakes

Most přes řeku Buller

Probudili jsme se u řeky Buller, která se maorsky řekne Kawatiri, což znamená hluboká a divoká. V této oblasti došlo v roce 1929 k silnému zemětřesení. Sesuvy půdy spojené s touto katastrofou a postupná eroze způsobily významnou změnu vzhledu této krajiny. My jsme se zastavili u Buller Gorge Swing Bridge, kde se nachází nejdelší lanový most pro pěší na NZ. 

 

Trochu se klepaly kolena

Za 5 NZD jsme se po něm dokonce mohli i projít a na druhé straně si udělali krátkou procházku po parku, kde jsme si mohli prohlédnout místo tektonického vyzdvihnutí, prohlédnout si starou zlatokopeckou boudu a nějaké vraky, které zde dříve pomáhali těžit zlato. Samozřejmě nás lákali na tzv. Flying fox, což je dlouhá sedačková dráha dlouhá 160 metrů, po které se můžete jedním směrem svézt jako superman, ale za 14 NZD 4 sekundy požitku za to nestály, viděli jsme, jak to před námi někdo sjíždí a nebylo to nic moc.

Jedna ze zlatokopeckych chatrčí

 

Pak jsme se vydali o 15 km dále, kde jsme zajeli na odpočívadlo, kde byla vyhlídka na Earthquake Slip, kde je zjevná oblast mohutného sesuvu půdy. Onen sesuv totálně zahradil řeku Buller a ta pak nadělala povodněmi pěknou paseku. Potom jsme se vydali dále do vnitrozemí k nám už dobře známému parku Nelson Lakes NP. Toto místo jsme již navštívili před prací na vinici. 

 

Nelson Lakes

Takže jsme již projížděli místa, která dobře známe. Zastavili jsme se u ledovcového jezera Rotoiki, které je obklopeno nádhernými kopci a hustými bukovými lesy. V dálce jsme mohli zahlédnout zasněžené vrcholky. Poblíž se nachází i lyžařské středisko Rainbow Valley, ale tam už lyžařská sezóna nejspíš skončila. Naší cestu jsme zakončili v městě Blenheim, kde jsme strávili další tři a půl měsíce. Opět jsme pracovali na vinici a opět jsme bydleli u indické rodinky… Pokračování v sekci Austrálie.