Osmý den (středa) 15.09.10

tržiště v Apia

Ráno vjíždíme autem na loď a vyrážíme zpět na ostrov Upolu. Tentokrát jde o mnohem větší a modernější loď než ta, kterou jsme pluli prve. Ovšem ani to pro Andreu neznamenalo žádnou útěchu. Opět celou cestu strávila na záchodě, neboť se loď jemně houpala. Já měl trochu času dopsat deník a po očku sledovat Matrix, který běžel v telce. Po příplavu na Upolu jsme se vydali na letiště, kde si Honza s Míšou vybrali poslední peníze a jeli jsme dále hledat autoservis a zalepit píchlé kolo. 

 

Měli jsme štěstí a v prvním autoservisu nám expresně zalepili díru za 8 tala a my mohli pokračovat dále do hlavního města Apia. Tam jsem si vyřídil na místním úřadě místní řidičák (12 tala za kus papíru), Míša si dala v McDonaldovi drahého cheeseburgera a my jsme si dali BBQ za 10 tala a pěkně se nadlábli. Pak jsme došli na poštu, koupili a poslali pár pohledů, zajeli do půjčovny aut a prodloužili vypůjčení o dva a půl dne (275tala) a následné přepsání na mě.

 

Zarostlý bagr v džungli

Po tomto servisním okamžiku v Apii jsme se vydali na východ směrem k Lalomanu. Cesta se začala zvedat a místo moře jsme viděli džungli, žádnou vesnici hory, vodopády a zarostlé bohem zapomenuté bagry, které kdysy posloužili při výstavbě silnice do těchto míst. Až za tmy jsme dorazili do cíle a ubytovali se v Taufua beach fales (55 tala na osobu bez snídaně). Toto místo nás vůbec neuchvátilo, neboť bylo narvané turisty a vše působilo neosobně. Usedli jsme hned ke stolu (roztroušeni od sebe) a jali se pojídat nezvykle bohatou večeři. Nezaháleli jsme a snědli toho co nejvíc, neboť talíře se sdíleli se sousedy. 

 

Večerní tradiční tance

Večer nás čekala příjemná zábava ve formě tradičních tanců a vystoupení místní folklórní skupiny fia fia. Předvedli se znamenitě, navíc nás obdařili tanci s ohni a na jednu píseň jsme si mohli trsnout i my. Nejodvážnější byl opět Honza, který se naučil pár exotických pohybů. Setkali jsme se tam i s několika Čechy, co na NZ hrajou závodně fotbal a na Samou přijeli na měsíc. Vyměnili jsme si pár zážitků ze Samoy a Zélandu, vypili nějaké pivo a šli chrnět.

 

Palmy při cestě k Lalomanu

Nad ránem v záři roku 2009 postihlo Samou ničivé zemětřesení následujíce ještě ničivější vlny tsunami. Východní pobřeží ostrova Upolu schytalo největší zásah. Po zemětřesení měli obyvatelé a turisté 6 minut na to, aby se urychleně dostali z pláže. Někteří neměli šanci uniknout, neboť za pláží se nachází obrovský skalní převys, takže je vlna jednoduše nametla na skálu a spláchla do moře. Celá tato oblast se stále vzpamatovává z oné katastrofy, jejíž následky pomáhá zmírnit mezinárodní pomoc a obyvatelé Samoy svým vytrvalým přístupem stavit nové a nové fale a zajistit tak návrat turistů a tudíž i prosperity. Jak bylo vidět, místo se pomalu vzpamatovává.



Samojské slovíčko dne: fa’amolemole- prosím